Tábor - Měšice

Historie

Jak vznikl název „Měšice“ nevíme. Doložitelná je pouze skutečnost, že se na tomto místě v roce 1296 usadil jakýsi Zdislav z Měšic. Po něm se usedlost nedaleko Tábora zřejmě začala nazývat „Měšice“ neboť Zdislav s tímto jménem na Táborsko již přišel. V té době se v království Českém nachází pouze jedna obec Měšice a to u Prahy. Tato obec má podstatně starší původ než Měšice u Tábora. Zdislav musel tím pádem pocházet z těchto Měšic.

Měšice blíže Tábora patřívaly k špitálu v Ústí Sazimovu, potom připadly Táboru. V XVII. stol. byly Měšice jmenovány majetkem Jana Šťastného Přehořovského z Kvasejovic, v roce 1680 je koupil hrabě František z Künburga a 1. 1790 patřily Táborské měšťanské rodině Votápků z Ritterwaldu. Potom Henigarové z Eberku, francouzský generál Joyeuse, Jan Schmidtgaubner a jiní majitelové se střídali; nyní baronka Wimmerova je drží.

Zámek

V roce 1545 koupil Měšice Prokop z Hejlovce a postavil ve vsi renesanční tvrz. V roce 1699 přestavil Jan Josef Caretto hrabě z Millesima tvrz na barokní zámek. Zámek i obec poté vystřídaly celou řadu majitelů. V roce 1750 koupil panství s barokním zámkem Jan Antonín Votápek z Ritterswaldu, prapředek dnešního majitele zámku v Táboře-Měšicích. Mezi lety 1877 a 1945 patřil zámek baronům Nádherným z Borutína. Poté přešel do vlastnictví ČSR. V roce 1997 získal barokní zámek do vlastnictví Dr.Dr. Jan Nepomuk Albert Berwid-Buquoy z Elgutu jako zdevastovanou ruinu a začal s rozsáhlou a nákladnou rekonstrukcí.

Rody a majitelé vsi Měšice

• Zdislav z Měšic (1296–1352).
• Oldřich Sezema z Ústí (1352–1371). Zřejmě postavil v Měšicích středověkou tvrz, která se nedochovala.
• Jan Sezema z Ústí Starší (1371–1418).
• Anna z Mochova (1418–1437). Manželka Jana Sezemy z Ústí a milenka Jana Husa.
• Jan Sezema z Ústí Mladší (1437–1467). Syn Jana Sezemy Staršího z Ústí a Anny z Mochova.
• Město Tábor (1467–1545).
• Jiří Prokop z Hejlovce (1545–1561). Prapředek současného majitele. 1545 staví v obci renesanční tvrz, snad na místě zaniklé středověké tvrze Sezemů z Ústí. 1555 nechává údajně zazdít komornou Annu, pro krádež šperků (Legenda o zazděné služce Anně).
• Anna Hejlovcová z Polkovic (1561–1618). Dcera Prokopa z Hejlovce. Provdala se za Kuneše Dvořeckého z Olbramovic, který postavil v Měšicích druhou tvrz, která byla zničena v třicetileté válce švédským dělostřelectvem.
• Jan Šťastný z Kvasejovic z rodu Přehořovských (1618–1627).
• Veronika Častolárová z Dlouhé vsi (1627–1639).
• Kryštof Karel Přehořovský z Kvasejovic (1639–1678).
• František Ferdinand hrabě z Khünburka (1678–1680).
• Kateřina Barbora Vítová ze Rzavého (1680–1699).
• Jan Josef Carreto hrabě z Millesima (1699–1750). Nechává 1699 přestavět renesanční tvrz na barokní zámek (letohrádek).
• Jan Antonín Votápek z Ritterwaldu (1750–1792). Prapředek současného majitele. Hledal 1782 kostru zazděné komorné Anny, ale místo ní nalezl poklad – plný hrnec stříbrňáků. V témže roce 1782, nechává postavit na Měšickém vrchu barokní kapličku „svaté Anně“.
• Jan Hanygar z Eberka (1792–1817).
• Jan Schmidtgräber z Lusteneggu (1817–1821).
• Antonie baronka ze Stillfriedu (1821–1834).
• Wilhelm z Elsenwangeru (1834–1852). Přestavuje letohrádek na celoroční bydlení.
• Karel Neveklovský z Neveklova (1852–1855).
• Jiří Filip baron z Wimmrů (1855–1880).
• Jan Nepomuk baron Nádherný z Borotína (1880–1891).
• Oscar baron Nádherný z Borutína (1891–1945).
• ČSR (1945–1997). Československý stát měšický zámek zdevastoval a kapli sv. Anny zničil takřka do základů.
• Dr.Dr. Jan Nepomuk Albert Berwid-Buquoy z Ellgutu (od 1997) získává zámek a zahajuje rozsáhlé opravy. V roce 2000 zakládá na zámku Český Institut Mezinárodního Setkání (ČIMS), který se zabývá mezinárodní osvětou (evropská a světová integrace). Kaple sv. Anny byla v Měšicích znovuvybudována v roce 2006.

Zdroj: Wikipedia